Přeskočit na obsah

Myrna Loyová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Myrna Loyová
Rodné jménoMyrna Adele Williamsová
Narození2. srpna 1905
USA Helena
Úmrtí14. prosince 1993 (ve věku 88 let)
USA New York
Místo pohřbeníForestvale Cemetery (Helena)
Alma materHarvard-Westlake School
Venice High School
Aktivní roky1925–1982
ChoťArthur Hornblow, Jr. (1936–1942)
John Hertz, Jr. (1942–1944)
Gene Markey (1946–1950)
Howland H. Sargeant (1951–1960)
RodičeDavid Franklin Williams
Adelle Mae Williamsová
Oscar
1991 – Čestná cena
Umělecké ceny
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myrna Loyová, nepřechýlený pseudonym Myrna Loy, vlastním jménem Myrna Adele Williams (2. srpna 1905 Helena – 14. prosince 1993 New York), byla americká filmová herečka.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 2. srpna 1905 ve městě Helena v Montaně jako dcera rančera Davida Franklina Williamse a občasné koncertní hudebnice Adelle Mae Williamsové (rodným jménem Johnsonová).[1] Neobvyklé křestní jméno jí dal její otec, poté, co ho údajně oslovilo jméno jedné vlakové zastávky, kterou kdysi projížděl.[1]

Své dětství Myrna strávila hlavně v malé vesnici Radersburg, dokud se s matkou a bratrem Davidem neodstěhovala do Los Angeles.[2][3] Zde začala chodit na hodiny tance, ve kterých pokračovala i po návratu do Radersburgu. O rok později, když jí bylo 13 let, zemřel její otec na španělskou chřipku a rodina se tedy přestěhovala zpět a natrvalo do Los Angeles. Zde Myrna navštěvovala Westlake School for Girls a i nadále pokračovala ve studiu tance. Kvůli neshodám s kantory ohledně jejího mimoškolního vystupování, přešla na střední školu Venice High School a již v 15 letech se začala objevovat v místních divadlech.[1] O tři roky později však školu opustila a musela matce pomáhat s živením rodiny. Podařilo se jí získat práci v Grauman's Egyptian Theatre, kde se mj. setkala i s herečkou Eleonorou Duseovou, kterou se později během své kariéry snažila napodobovat.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Myrna Loyová na obálce časopisu Photoplay ze srpna 1938

K filmařství se dostala díky svým fotografiím z divadla, kterých si všiml herec a producent Rudolph Valentino, jenž sháněl herečku do hlavní role do svého snímku Cobra. Během kamerových zkoušek ji však předčila Gertrude Olmsteadová, ale brzy poté byla přijata jako komparzistka do filmu Pretty Ladies (1925). Její první významnější role přišla brzy poté se snímkem What Price Beauty? (1925), kde se objevila po boku Nity Naldiové. I přesto, že snímek zůstal ještě další tři roky nevydaný, její fotografie se objevily v časopise Motion Picture a vedly ke smlouvě se studiem Warner Bros. Zde jí změnili příjmení na „Loy“ a začali ji obsazovat především do rolí tzv. femme fatale. Také často ztvárňovala postavy asijského či euroasijského původu, což ještě více upevnilo její exotickou image.

V roce 1932 také začala chodit s ženatým producentem Arthurem Hornblowem Jr. a objevila se i v řadě muzikálů natáčených technikou technicolor. Společně s úpadkem muzikálů během 30. let šla dolů i její kariéra.

V roce 1933 ji však režisér W. S. Wan Dyke obsadil do krimi komedie Detektiv Nick v New Yorku, která se stala jedním z největších hitů roku a byla také nominována na Oscara za nejlepší film. Myrna získala vynikající recenze a začala být konečně uznávaná pro své herecké schopnosti, což ji vyneslo opět na vrchol. Společně s Williamem Powelem také utvořila populární filmový pár a společně se objevili ještě v dalších čtrnácti snímcích.

Se svým prvním manželem Arthurem Hornblowem Jr.

Její náhlý vzestup jí pomohl k obsazení do dalších významných rolí a snímků, mezi které se řadí například Petticoat Fever (1936), Děvče se špatnou pověstí (1936), After the Thin Man (1936) či Double Wedding (1937). V roce 1936 se také provdala za Arthura Hornblowa, ale v té době se také proslýchalo, že měla poměr se Spencerem Tracym, načež pronesla: „Milovala jsem ho, opravdu jsem ho milovala. Chci říct, že jsem byla do něj zamilovaná, ale Katharine Hepburnová mi stála v cestě.“[4] Tracyho však údajně navštěvovala i později během 40. let.

V závěru 30. let natočila ještě dalších 8 filmů, včetně historického dramatu Nad Irskem hřmí (1937), svého pravděpodobně nejhoršího snímku v kariéře. Během práce u studia Metro-Goldwyn-Mayer, také začala veřejně mluvit o zdejší rasové diskriminaci: „Proč musí každý černoch hrát ve filmech sluhu? Co třeba takhle černoch kráčející s ​​kufříkem po schodech před soudem?“.

Na přelomu 30. a 40. let se stala jednou z nejobsazovanějších a nejlépe placených hereček v Hollywoodu. Své herecké zkušenosti z mnoha romantických komedií chtěla uplatnit i v dramatech, a proto byla obsazena do snímku Když nastaly deště... (1939) po boku Tyrone Powera, který následovaly další snímky jako Third Finger, Left Hand (1940) s Melvynem Douglasem a další série komedií s Wiliamem Powellem.

Během druhé světové války svou hereckou činnost téměř zastavila a soustředila se hlavně na humanitární pomoc. Začala pracovat pro Červený kříž a velmi otevřeně kritizovala Adolfa Hitlera, díky čemuž se však ocitla na německé černé listině a všechny její filmy byly v Německu zakázány. Během války také potkala svého třetího manžela; producenta a scenáristu Geneho Markeye, za kterého se po válce provdala.

K filmu se vrátila v roce 1945 snímkem The Thin Man Goes Home a do konce dekády natočila dalších osm snímků, z toho několik s Cary Grantem. Do 50. let vstoupila úžasným kasovním trhákem Cheaper by the Dozen (1950), který vydělal 4,4 milionů dolarů. V průběhu dekády se také stala vlivnou spolupředsedkyní Poradního sboru Národního výboru proti diskriminaci v bydlení a také členkou Národní komise USA pro UNESCO.

Konec kariéry a stáří

[editovat | editovat zdroj]

Během šedesátých let si udělala od natáčení filmů bezmála devítiletou pauzu a jako celoživotní demokratka podporovala v kampani Johna F. Kennedyho a později i Eugena McCarthyho, Huberta Humphreyho a George McGoverna.

Po pár seriálových epizodách a malé roli ve filmu Letiště 1975 (1974) jí byla roku 1975 diagnostikována rakovina prsu, díky čemuž musela podstoupit dokonce dvě mastektomie.

Ve své poslední roli se objevila v roce 1982 v sitcomu Love, Sidney.[5]

V roce 1991 ještě obdržela čestnou cenu akademie (svého jediného Oscara) za své kariérní úspěchy a o tři roky později zemřela v nemocnici Lenox Hill na Manhattanu během operace po dlouhé nemoci. Má také svoji hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy a v Heleně je po ní pojmenován kulturní dům Myrna Loy Center.[6]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
Ve filmu Barbarian (1933)
S Wiliamem Powellem ve filmu The Thin Man Goes Home (1945)

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myrna Loy na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Myrna Loy. csfd.cz [online]. [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Myrna Loy - Bio. web.archive.org [online]. 2008-07-05 [cit. 2023-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-07-05. 
  3. ↑ Loy. web.archive.org [online]. 2011-11-02 [cit. 2023-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02. 
  4. ↑ Myrna Loy: loving Spencer Tracy & hating Katherine Hepburn. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ Myrna Loy. IMDb [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Myrna Loy Center. myrnaloycenter.com [online]. [cit. 2017-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-19. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Myrna_Loyová&oldid=23230020“